Věteřov

Obec Věteřov s 495 obyvateli má katastr 818 ha a leží pod Lysou horou, vystupující  z výběžku Chřibů, nedaleko městečka Ždánice. O její existenci se dovídáme poprvé již v roce 1131, kdy byla majetkem břeclavského kostela. Stáří Věteřova je však ještě mnohem vyšší, podle zdejšího výšinného sídliště je nazvána kultura z konce starší doby bronzové. V polovině 14. století byl Věteřov již samostatným statkem, který roku 1340 držel vladyka Buzek z Věteřova, erbu beraních rohů. S velkou pravděpodobností sídlil již na věteřovské tvrzi, která je poprvé připomínána roku 1397. Ještě v období předhusitských bojů došlo k jejímu poškození, výslovně jako pustá se uvádí roku 1447, a protože noví majitelé sídlo ve vsi nepotřebovali, nebyla již nikdy obnovena. Dalšími majiteli Věteřova byli Ždánští, Černohorští, Kouničtí, Lichtenštejnové. Po někdejší věteřovské tvrzi se v lokalitě Na Valech dochovalo mohutné tvrziště se zbytky opevnění a valů, nazývané podle vzhledu Klobouk. Dříve obec Věteřov náležela duchovní správě do Břeclavi, Lovčic, Ždánic. Až roku 1902 byl ve Věteřově vybudován kostel, zasvěcený sv. Cyrilu a Metoději. V letech 1908-1909 tu byla nákladem rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou zřízena i fara. Znak řádu zdobí i dnes obnovenou fasádu jejího průčelí. K památkám patří také boží muka, tři kapličky, několik křížů a soch světců. Významnou budovou je škola, postavená roku 1950. Obec je zcela plynofikována, je zde vodovod i kanalizace. Zajímavou lokalitou Věteřova je nejvyšší kopec v okolí, Babí lom (417m n.m.), lidově zvaný Babylon. V nejstarších dobách byl věteřský katastr zalit mořem až do výše 500m. Důkazem jsou mořské lastury srdcovky, které se nacházejí na Babyloně.

Katastr obce v sobě zahrnuje významné památkové i přírodní lokality.
Přímo s obcí Věteřov se pojí významná kultura starší doby bronzové – věteřovská kultura. Byla nazvána podle jedinečných nálezů z výšinného sídliště u obce Věteřov a do odborné literatury ji v roce 1946 uvedl Karel Tihelka. Lidé v oblasti Věteřova ale sídlili již před obdobím zmíněné kultury a to v neolitu (mladší doba kamenná 6000÷4000 let př.n.l.), v období tzv. lineární keramiky. Pozůstatky tohoto nejstaršího osídlení jsou kamenné motyky, objevené v roce 1920 M. Křížem a J. Slovákem na jižním svahu Babího lomu.
Nové Hory – místo výšinného sídliště a bohatých nálezů věteřovské kultury. Ve skutečnosti se jedná o souvislou oblast lokality Lysé hory a Nové hory.
Vala – pískovcový vrch v jihovýchodní části obce, kde se nacházela rozsáhlá zemanská tvrz ze dřeva s hlubokým příkopem po vzoru staroslovanských hradišť.
Chrástovice – zaniklá obec zmiňovaná i v dokumentu biskupa Zdíka. Tato vesnička v údolí jižně od obce Věteřov vznikla v bezprostřední blízkosti slovanského hradiště dnes již zarostlého lesním porostem. Své jméno získala patrně od staroslovanského jména pro dub – chrast. Při pohledu z Havránků jsou v místech bývalé obce ještě patrné obrysy tvořené tmavým odstínem ornice. Na tomto místě bylo také staroslovanské pohřebiště s množstvím mohylových hrobů s nástroji, ozdobami, zbraněmi i hračkami (píšťalky) a také mnoho popelnicových uren ze starší doby. Vedla tudy také důležitá obchodní cesta z Dražůvek přes Havránky, Chrástovice, Věteřov, Ostrovánky a Bukovany do Kyjova. Všechna čtyří území nesou označení Významná archeologická lokalita.

Věteřov leží v jihovýchodní části republiky asi 30 km východojihovýchodně od Brna a 5,5 km západoseverozápadně od Kyjova. Nachází se na úpatí kopců Babí lom (417 m n.m.) a Lysé hory (356 m n.m.), které tvoří hlavní vrcholy území Věteřovská vrchovina, jež je součástí geomorfologického celku Kyjovská pahorkatina náležící do oblasti Středomoravských Karpat. Věteřovská vrchovina sahá od Nechvalína až k Želeticím, nalézá se na celkové ploše 496 ha a zasahuje do katastrálních území obcí Dražůvky, Nechvalín, Ostrovánky, Sobůlky, Strážovice, Věteřov a Želetice - Věteřovská vrchovina je pro své významné vegeatční složení zařazena z hlediska ochrany přírody do kategorie Evropsky významná lokalita.

Poloha obce je orientována severozápadním směrem. Díky ní je také vystavena velmi častým větrům – čímž si zřejmě získala i svůj název.

 

KALENDÁŘ AKCÍ 2017

 22.4.   Košt vína 
 14.5.    Den matek
 3.6.    Den dětí
 30.6.    Ukončení školního roku u myslivecké chaty
1.7.     Setkání mužských sborů
 5.7-9.7.    Cyrilometodějské hody
 24.8.    Pěší pouť na Velehrad
 září    Beseda s důchodci
30.9.   Lampionový průvod, zdobení dýní
14.10.   Drakiáda
27.-29.10.   Tradiční krojované hody
19.11.   Hubertská mše
26.11.   Advent za dveřmi
prosinec   Zpívání u vánočního stromu

 

znak veterov

28

DSC 0072

DSC 0076

DSC 0328

DSC 0725

Foto obec pamtky 002

Foto obec pamtky 009

Foto obec pamtky 026

IMG 0122

IMG 4768

 

 MG 5820

P9030006